Články dostupné pouze v elektronické formě

Vyvěračka "Modré oko”
(Richard Hons)

Můžeme se za ní vypravit na Balkán. Kdo jej trochu projel, určitě ví, že jeho značnou část tvoří kras. Oslnivě bílé pobřežní skály i vrcholky pohoří hluboko ve vnitrozemí okouzlí každého! Všudypřítomný vápenec je tak trochu zvláštní hornina. Snadno se rozpouští vodou nasycenou oxidem uhličitým. Díky tomu má krasová krajina naprosto osobitý ráz. Její povrch je jakoby rozleptaný. Je rozbrázděný škrapy a závrty. Různých bizarních tvarů je spousta a nejen na povrchu.

Balkán vábí nejen turisty, ale i filmaře. Před lety si vybrali Chorvatsko pro natočení celé řady příběhů Karla Maye. Scény s jeho hrdiny Vinetouem a Old Shatterhandem jsou neodmyslitelně spojené s Plitvickými jezery a dalšími místy v blízkém i vzdáleném okolí.

Co je ale vyvěračka? Díky snadné rozpustnosti vápence, vznikají v krasových oblastech systémy podzemních dutin a jeskyní. Některé jsou dnes suché, bez vody. V jiných protékají potoky a říčky. Místu, kde opouštějí podzemí a dostávají se na denní světlo, říkáme vyvěračka. Může vypadat jako jeskynní portál, z něhož vytéká voda jako z brány. Známe to například u řeky Punkvy v Moravském krasu. V jiných případech je přístupová cesta skryta pod hladinou a podzemní tok ústí zespodu do většího či menšího jezírka.

Opakem vyvěračky je ponor, tedy místo, kde voda povrchového toku mizí v podzemí.

O vyvěračce „Modré oko“ jsem se na našich stránkách již letmo zmínil. Nachází se v Albánii, asi v jedné třetině cesty ze Sarande do Giokaster. Odbočka z hlavní silnice je značená. Na směrovce samozřejmě není napsáno „Modré oko“, ale hezky albánsky „Siri i Kalter“. Za vstup se platí 200 LEK.

Voda tu vyvěrá z hloubky do kruhového jezírka o průměru asi 15 m, které opravdu působí dojmem oka. Jeho střed je nádherně sytě modrý. Okraje jsou světlejší, zelené. Přítok je jasně patrný, protože hladina jezírka není klidná, ale vesele kypí. Voda zásobuje řeku Bystricu.

Podzemní systém nebyl dosud důkladně prozkoumán. Na břehu je však kovová tabulka, ze které se můžeme poučit, že voda má teplotu pouhých 10°C. Krátké osvěžení ovšem může být v horkém albánském létě spíš příjemné. Další údaje se týkají vydatnosti přítoku. Na první pohled je zřejmé, že mezi jednotlivými lety jsou značné rozdíly. Za rok 1980 byl zjištěn přítok 8,8 m3/s, za rok 2002 pouhých 1,4 m3/s a za rok 2005 7,5 m3/s. Nu, co se týče přítoku není Siri i Kalter zrovna tou největší vyvěračkou. Podíváme-li se po Evropě, zjistíme, že třeba Sorque-Quelle v povodí Rhony ve Francii má vydatnost asi 21 m3/s. Ale nemusíme chodit tak daleko. Zůstaňme na Balkáně. Vrelo Bune u Mostaru v povodí Neretvy se může pyšnit přítokem okolo 43 m3/s.

Co možná chybí „Modrému oku“ na velikosti, to hravě vyrovnává svým vzhledem, neboť svou krásou patří k naprosté evropské špičce!